2/ ČÁST - Na Plzeň, Uchytile, na Plzeň!

Jedinečný a nevysychající proud syčícího pramene zlatavé barvy s neopakovatelnou a podmanivou chutí Plzeňský Prazdroj, se nám 5. 11. 2016 stal českým symbolem „Dne závislosti“. Chuťové buňky jásaly, skotačily a dováděly, neb nebylo nám dáno žádné vůle ni moci, se odtrhnouti od zdroje z prazdroje.

 

Nikdo ani muk, když míjeli jsme Nepomuk. Konečně jsme se dočkali, námi vytoužené chvíle a branou pivovaru projeli, překonali jsme zbylé míle. Co čekalo nás po chvilce? Přece rychlá Plzeň na Spilce! Honem, šupky-dupky, do hotelu Mariott a nazpět po svých, pěško-busem. Někdo stihl zajít na záchod, pak dohánět to musel klusem. Tak moc jsme spěchali, abychom žízeň plzní zahnali!

 

 

Procházíme typickou vstupní branou do Plzeňského pivovaru. Po vyčerpávajícím dni, kdy jsme odolávali i útokům divokých hus, nás čekala hodinová exkurze v muzeu piva, legendárního giganta světového významu. Z měděných tanků na Spilce je pivo jako křen!

 

 

 

Seznamujeme se s historií Plzeňského pivovaru, který má dlouhou tradici. Počínaje založením pivovaru v roce 1842, až po aktuální současnost.

 

 

Návštěvu pivovaru podpisem stvrdil i rakouský císař František Josef I, král český, et cetera, et cetera. Průvodcem nám byla slečna sličná. Úžasný a ohromující zážitek spojený s prohlídkou tím nekončí, ale začíná, …

 

 

 

Ti nejzvídavější, pochopitelně, že patřičně akademicky vzdělaní, se věnovali studiu kmenových buněk při kvasném procesu.

 

 

Náš salonek, byl umístěn v prostorách 9. kilometrového sklepení, které místy dosahuje hloubky až 21m. Celodenní výlet vrcholí ochutnávkou neuvěřitelně lahodného pivního moku Pilsner Urguell, který byl jako malvaz, v přírodním nepasterizovaném stavu, točený z obrovských sudů do měděných „bezedných“ korbelů.

 

 

 

Příjemné posezení v kouzelném prostředí salonku umocňovala přátelská obsluha, která se o nás po celou dobu perfektně starala. Pivo jsme úvodem proložili lahůdkovým gulášem nejvyšší kvality, který všem udělal v bříšku jako v pokojíčku. Možnost strádat, nebyla dána. Lukulské hody završil raut se skvělými pomazánkami, sýry, řízečky a dalšími pochutinami vynikající chuti.

 

 

Gradující a veselá nálada, drala na rety, skladateli Árnymu Amadeu Fabíkovi, chytlavou melodii, která v mžiku okouzlila jeho souseda, Blážu. Ten svým neúnavným a častým zpěvem, postupně pronikal do nejniternějších částí mozkových závitů ostatních, takže se melodie „Nananana, nananána, nananána, nananááá, … posléze stala HITEM, a jak se později ukázalo, nejen plzeňských sklepů.

 

 

To nejlepší nakonec! Leoš LPPK mě vylákal do sklepa. Zprvu jsem měl obavy, co po mně bude chtít? Posléze se mi ulevilo, když chtěl jenom fotku, jak sám čepuje pivo ze sudů. Po odborném výkladu si čepování vyzkoušela většina z nás a byl to neopakovatelný zážitek.

 

 

Kurz čepování: Pustit pípu, upustit, přiložit sklenici, točit po stěně a při dotáčení sklenici narovnat, aby pivo mělo pěnu. Můj ty světe, kurz čepování jsme radostně zvládli na 1*. Zábava pokračovala a častý pobyt jednotlivců u pípy, z nás udělal mistry. K naší převeliké lítosti nastal čas, kdy jsme byli nuceni sklepní prostory nadobro opustit.

 

 

Kdo za to může? Muži na fotografii níže.

PODĚKOVÁNÍ za skvělou organizaci, dopravu i dárky, patří našemu nejvíc nejlepšímu kamajádovi, ALEXOVI. Největší HOLD zaslouženě vzdáváme novému příteli, oddanému zaměstnanci Plzeňského pivovaru, Petru Starému. Díky „Starý“ brachu, že ses nám stal průvodcem a byl nedílnou součástí našich úžasných neopakovatelných zážitků z prostředí plzeňského pivovaru.

 

 

 

Pokračovali jsme ještě „na jedno“, do salonku kulturního domu Prazdroje. Cestu k hotelu jsme spojili s romantickou procházkou, po překrásném plzeňském náměstí, které mnozí prošmajdali křížem, krážem.

 

Nesmím opomenout, že během romantického výletu, docházelo k menším výkyvům. ZMĚNA programu vyhrazena. DOTAZ: Metelka: „Proč jsme nenavštívili Bohemia sekt?“ ODPOVĚĎ: „Protože místo toho byla ta házená, vole!“ Aha, …

O házenkáře jsme nakonec nepřišli a naši kamarádi měli možnost se s některými reprezentanty v čele s Jíchou vyfotit.

 

A JITRA JSOU ZDE TICHÁ!

Probuzení v luxusu a bohatá snídaně formou švédských stolů. Na tváři mnohých z nás, bylo možné vyčíst příznaky moribundusu. Rozkaz zněl jasně, v 10.00 hod. před hotelem a odjezd k domovu. Jen jeden nepochopil, takže zbylých 23 účastníků zájezdu, si při čekání začalo dělat starosti o zdravotní stav uklízečky. Nepasterizovaná plzeň a pomazánky z aromatických sýrů vykonaly své. V pokojích po nás zůstaly agresivní výpary. Chudák personál, snad nebudou pokojskou vynášet nohama napřed?

 

3/ ČÁST – CESTA Z MĚSTA

Sláva, konečně dorazil i vymydlený opozdilec. Vzhůru do Třebíče! Na rozdíl od cesty TAM, ubíhala cesta ZPĚT, neskutečně rychle. Na řadu přišly darované lahve se vzácným obsahem pivního moku. Mnozí začali žádostivě podlévat jazyk. Rostla chuť i skupina těch, co se postupně připojovali. Nastal čas radosti, bouřlivých výbuchů smíchu, zpěvu a především loudění. Ti, co svoje zásoby chránili vlastním tělem, nakonec nátlaku podlehli. Zavrkal i vítěz ankety vědomostního testu, JOHNY Kohout či řidič autobusu.

 

 

Padla poslední lahev a 24 litrů – 48 piv plzeňského v prach se obrátilo.

Sbohem, a kdybychom se víckrát v Plzni nesetkali,

bylo to překrásné a bylo toho dost.        

Tiskový mluvčí Perunů, Bláža

1/ ČÁST - Romantický víkend v PLZNI

http://www.peruni.cz/zprava-1--cast---romanticky-vikend-v-plzni-211.htm

FOTOGRAFIE:
http://peruni-cz.rajce.idnes.cz/2016_11_05_pilsner_urguell_romanticky_vikend/